Kapitalismus s lidskou tváří, aneb co je to komunismus

Musel jsem se vždycky smát, když pan ministr financí a pozdější prezident a profesor Václav Klaus, obhajoval liberální ekonomiku. Ne, že bych ji rozuměl. Ekonomice nerozumím ani za mák. Ale na konci všech exaktních procesů a vztahů, které hlásal, byla vždy, jak jsem to pochopil, „neviditelná ruka trhu“. Tu, stejně jako zub času, který hlodá, sice nikdo nikdy neviděl (objev Rudolfa Křesťana, ne můj), leč předpokládá se, tedy alespoň v některých kruzích, že za lidstvo, potažmo za liberální ekonomy už vykoná to zbylé. Myslím, že nevykonala, ale mohli bychom na to téma rozproudit exaktní diskusi. Domnívám se dokonce, že můžu směle tvrdit, že neviditelná ruka trhu, byť zřejmě lidi bacá po nezbedných ekonomických hýždích, nevychovává je k lepšímu. Napadlo mě, jak by se dala lidštěji popsat a že by mohlo jít také o „kapitalismus s lidskou tváří“. Ano. Ale počkat – s lidskou tváří, nebo „dváří“? Dvář je údajně česky schizofrenik (alespoň to tvrdí básník Zbyněk Ludvík Gordon). To by možná sedělo více. Přiznám se, nevím přesně, co je liberální ekonomika, ani kapitalismus. Hodnotící hlediska musím zatím přenechat firmě Klaus & Son. Já jsem si třeba myslel, že neviditelná ruka trhu přiměje vzdělané lidi k častějším návštěvám koncertů vážné hudby. A tu jsem si (nejen já) povšiml, že na koncerty vážné hudby chodí z našich politiků pravidelně jen pan Kalousek. To je pro lidskou tvář kapitalismu příliš málo, nemyslíte? Ale néšť. Napadlo mě však, po 27 létech od pádu socialismu, co je to komunismus a napsal jsem to do básně, kterou přikládám. Třeba se dožiji i toho, že nějak definuji kapitalismus. Zatím je to totiž moc čerstvé. Ale přece jednu osobní a docela čerstvou vzpomínku na pana Klause mám. Hrál jsem onehdá v Chotěboři. Lidí přišlo méně. Pořadatel si prý nepovšiml, že ve vedlejším domě probíhá současně rozprava s bývalým prezidentem. Nevím, kolik lidí měl v sále on, když jsme se zrovna dělili o takovou štaci. Ale když jsme potom chtěli jít s mou výkonnou produkční a partnerkou v jedné osobě na pozdní večeři, kuchyň už skončila. Avšak společnost u sousedního stolu, která přišla později, jídlo přece dostala. Říkám obsluze: „Jak je to možné? Mám si jít stěžovat majiteli?“ Laskavá obsluha odpověděla: „To je pan majitel. Počkejte, zeptám se ho, jestli vám ještě něco dáme.“ Za chvíli přišla s pozitivní zprávou: „My tu dnes máme na návštěvě bývalého pana prezidenta, bude proto otevřeno déle, a tak dostanete něco k jídlu i vy.“ No prosím. Měl jsem v té Chotěboři dojem, že jsem tu neviditelnou ruku trhu konečně zahlédl!

Co je komunismus

 

Byl jsem u dávné známé, bodré to ženy, dobré ženy. Když tu přišla řeč na komunismus a ona se najednou začala rozohňovat: „Já ti nevím, co je pořád tak špatného na tom komunismu. Já jsem v něm žila a mně komunisti nic zlého neudělali.“

V tu ránu jsem se vrhl na její vnučku a sevřel ji tak pevně, až to křuplo. „Co to děláš?“ – vyjekla – „Ty jsi se snad zbláznil? Okamžitě tu holku pusť!“

„Proč?“ opáčil jsem ledově: „Vždyť Tobě jsem přece nic neudělal…“


Komentáře (11)

  1. Tomáš Němec:
    20.06.2016 (13:22)

    Zažil jsem minulý měsíc něco podobného, Jakube. Byl jsem na koncertě violistky Jitky Hosprové, klarinetistky Ludmily Peterkové a klavíristy Ivo Kahánka v Museu Kampa. Nevím, jestli to byla shoda náhod nebo organizační nedorozumění, ale před Museem se současně konala vernisáž výstavy skla, na které promluvil i ředitel nadace Medy Mládkové a bývalý ministr za ODS Jiří Pospíšil. Po vernisáži byl na dvoře raut. Po přestávce koncertu, kde sál byl naplněn asi ze tří čtvrtin, se polovina návštěvníků koncertu už do sálu nevrátila a zůstala na dvoře, aby se vmísili mezi hosty rautu a mohli si dát víno či chlebíček. Já vím, asi to nemá s kapitalismem co společného. Můžeš říct - typická česká povaha - jde tam, kde je něco zadarmo. Přitom na ten koncert si lidi museli koupit už dopředu lístek. Bylo mi vůči těm umělcům trapně.

  2. Jakub Zahradník:
    20.06.2016 (13:47)

    Ano. Přesné. To je ten chňapavý reflex člověka, o němž mluvil herec Landovský.

  3. Lada:
    20.06.2016 (13:49)

    Vezmu to od konce.

    Básnička je dobrá. (Neříkám báseň, ale básnička.)

    Nazpět textem se dostávám přes Chotěboř k obvinění liberalismu v ekonomice (i když uznáváš, že tomu nerozumíš) ze současné špatné situace, mimo jiné i v muzice, v našich končinách.
    Neviditelná ruka trhu podle mého znamená, že nikdo a nic jedince nedonutí jít na ten který koncert, pokud on nechce. To, co by mohlo (ovšem neliberálně) změnit názor jedince je např., že koncert bude dotovaný a tudíž s výraznou slevou.
    Neviditelná ruka trhu nikoho nevychovává. Já si myslím, že dokonce podporuje svobodu. Vše by mělo mít rovné podmínky na cestě k úspěchu.
    Otázka se vznáší z mého pohledu, spíš než nad špekulováním o špatném vlivu neviditelné ruky trhu, na kulturnosti, vzdělanosti, výchově ... jedinců, žijících v naší vlasti. A přitom je nutno si uvědomit, kolik % inteligentních, vzdělaných, kulturních a slušných jedinců z naší republiky za léta komunismu odešlo.
    A je tedy těžké, ten zbytek "zkulturňovat". Vždyť to souvisí se vším! Kolik lidí je schopných např. volit, podporovat ... Zemana!

    Vidím, že zatím není mnoho jiných přispěvovatelů na těchto stránkách. Opět nelze nikoho nutit!











  4. Tomáš Němec:
    20.06.2016 (14:52)

    ad) Lada
    S těmi dotacemi je to pro mně složité. Něco v umění je dotované, něco ne. Osobně si myslím, že by mělo být dotováno buď vše nebo nic. Kdyby nebylo dotováno nic ze živého umění (např. divadla), ukázalo by se, co přežije. Na druhé straně, kdyby bylo dotováno vše, kde by se na to braly peníze, když v Česku skomírá průmysl a ziskový sektor obecně? Kdyby nebylo dotováno nic, chudí lidé by si nějakou zábavu našli. Ve středověku, kdy do divadla chodily jen bohaté vrstvy, lid se díval na veřejné popravy na náměstích. Pro "lid" je dnes zajímavější podívat se na vysloužilého politika zadarmo než na hudebníka, na jehož produkci si musí koupit vstupenku, byť ne drahou.

    A co se týče návštěvnosti blogů - lidi dnes raději komentují na sociální síti. Tam je to jednodušší. Nemusí vyplňovat vstupní formulář. Příspěvky se jim objevují automaticky na hlavní zdi. Také mám blog. Už 11 let. Když jsem s ním začínal, to bylo ještě před rozšířením facebooku, měl jsem návštěvnost i 200 za den. Ale přispěvatelů, kteří psali komentáře, jen velmi málo. Nyní jsem šestým rokem na facebooku a píšu více tam. Ale občas napíšu článek i na blog. Můj blog navštíví v současnosti tak deset zájemců za týden. Nekomentuje nikdo.

  5. Jakub Zahradník:
    20.06.2016 (15:34)

    Ahoj Lado, díky za Tvé názory. Básník chtěl pouze vyjádřit, že žádná neviditelná ruka trhu neexistuje. :-)

  6. Jakub Zahradník:
    20.06.2016 (15:41)

    Tomáši, pošli nám odkaz na Tvůj blog

  7. Tomáš Němec:
    20.06.2016 (21:17)

    Kubo, klikneš-li na mé jméno, proklikneš se rovnou na můj blog. Ale kdyby Ti to nešlo, tak adresa je http://tomuv-denik.blogspot.cz/

  8. Luboš:
    21.06.2016 (14:27)

    Ahoj Jakube,
    především se mi líbí Tvůj nový název a logo Zahrajník :). Moc rád cestuji, možná bych si měl pojmenovat blog Cestovník :). Myslím ale, že Ty, šprýmař a sarkasta, dáš úderný protinávrh.
    Názorný příběh, zvaný básnička, se mi líbí, jen tu "básničku" jsem nenašel. Ale to nic.
    Co se blogů týče, uspět s nimi se určitě dá, ale myslím, že spíš v odborné oblasti, kdy psavci natáhnou lidi zajímavým tématem a v dnešní době hlavně masivním on-line marketingem. Do mejlu občas přistanou doporučená nová témata blogařů, kteří se se svou "odborností" snaží prosadit v prostředí on-line podnikání. S vlastním blogováním nemám zatím zkušenost, nicméně jistou množinu blogů sleduji a čtu. Plkání bych nechal na FB.
    Možná bys mohl povzbudit k příspěvkům nějakou soutěží, např. o vstupenky na koncert. Nejlépe norimberský :).
    Účastníkem soutěže se stává každý přispěvatel.
    Luboš Peršan Novohradský :)

  9. Jakub Zahradník:
    22.06.2016 ( 2:23)

    Tomášův blog je velmi zajímavý, zejména co se dění v Rozhlasu týče. Doporučím ho lidem tam pracujícím.

  10. Tomáš Němec:
    22.06.2016 (11:17)

    Jakube, doporučovat lidem v Českém rozhlase můj blog, nemá cenu, tam jsou moje názory ale i názory jiných lidí známé zvláště z jiného blogu, který ty asi neznáš, ale oni ano, kde jsem se věnoval změnám v Českém rozhlase za vlády bývalého ředitele Petra Duhana a zvláště v souvislosti ze změnou stanice Praha na stanici Dvojka v roce 2011. Aktualizaci toho blogu jsem ukončil letos v lednu po volbě nového generálního ředitele, kterým se stal Duhanův nejbližší spolupracovník a vykonavatel jeho koncepcí René Zavoral. Tím došlo k upevnění něčeho, co bych nazval normalizací v Českém rozhlase a co bude trvat minimálně po dobu ředitelování pana Zavorala. Ale kdybys ty sám chtěl nahlédnout do onoho blogu, který se jmenoval "Nerušte název stanice Praha Českého rozhlasu, máš možnost na adrese http://nerustestanicipraha.blogspot.cz/ Ten blog byl po celých pět let pracovníky a spolupracovníky Českého rozhlasu opravdu hojně navštěvován.

  11. Tom:
    22.06.2016 (22:07)

    Komunistům za to dík, že je ze mě alkoholík.


Komentovat





Povolené HTML značky: <b><i><br>Přidat nový komentář: