Eskapismus v nás

Chtěl jsem přesně před rokem konečně sednout a složit kantátu na téma „SKULINA“, které mě delší dobu fascinuje. Víte co, uniknout skulinou, která se čas od času v životě člověka objeví, dostat se mimo svou realitu a žít si… Začal jsem pracovat na textu, partituře a okolnostech uvedení. Jenže právě ty okolnosti tomu nenahrály a já to vzdal. Téma ovšem zůstalo: Uniknout do světa fantazie, jo to je můj život. A už se z takového světa nemuset vracet… Je to snad v mém případě umocněno, že jsem ve znamení ryb? V každé případě zůstalo torzo textu. Je tu opět září, doba nového nádechu, návrat do škol a divadel, z našeho kumštýřského pohledu začíná sezóna, nový rok, který se počítá od září do června. Nedávno jsem viděl nafilmovanou scénu z moře, kterak létající ryby unikají před žraloky. Žralok už už ji má v tlamě, ale ona se odrazí zadní ploutví a vyletí do výšky třeba i pár desítek metrů a pak plachtí i více než sto metrů a ještě dovede na konci neodvratného pádu rozkmitat tělo a o něco ten svůj „let“ prodloužit. Jenže ve vodě už na ni čeká hejno žraloků. Odrazí se tedy znovu, jenže – chyba lávky, ve vzduchu jsou ptáci, a ti ji slupnou jako malinu. Škoda. Létající ryba toho umí tolik – plavat a létat, což predátoři neocení. Jenže je to holt malá ryba, tak musí unikat. Třeba i do světa fantazie, který je v luftu.

Jakub Zahradník: SKULINA

 

I


[bas sólo]
Teď kříž dopadá zas krajinou
a zjevuje se po omšelých zdech
studený van se tříští o náruč
a znaky v polích chtí Nový vzdech

Zase čas kmenů nadchází
V osnovách žití zaset je rým
starý prorok zdá se v nesnázích
kdo si ho všim
kdo si ho vůbec všim…?

Na nebi slunce řeřaví
pára nad kotlem vod bublá a nehřeje
toky řek stáčí se za paměť
a svět zas otvírá a zavírá veřeje

Tak odtud jsem
a vidět dál možno jen někdy
skulinou
co mění místo podobu i tvar
jen chvíli je vidět za obzor
než vzletí další „Superstar“

Zde židle nikdy nenosily područky
ovohuč dál pálí v útrobách
co nevejde se do rodokapsu pro služky
je příliš kách
příliš kách

Otázky zůstaly
jen nikdo se neptá
do hrnců slévají tu všechny kližky
odněkud přiveze se publikum
a myslí se že smysl má psát o tom knížky
a myslí se že vzejde z toho unikum

Tak odtud jsem
tady jsem zakotven
a chtěl bych odtud bohdá pryč
skulinou
co mění místo polohu i tvar

však srdce se brání věčnosti
namísto kulturních výšin letničky
namísto ryzosti multi-kultivar

 

II

[otec]
Synu, chceš-li býti umělcem
věz, že sis vybral to nejtěžší řemeslo

[syn = bas sólo]
Já vím

[matka]
Nikdo tě neocení
neměl by být radši třeba listonošem?

[syn]
To ne

[otec]
Tím bude i tak
Neporozumí mnohdy ani sám sobě

[sbor]
Bude nosit dopisy
a bude psát přípisy
bude žádat o granty
vypasené pasanty

[matka]
Přinesl mi voničku svých básní

[otec]
Už jsi přivoněla?

[sbor]
Už začal psát dopisy
postavte mu kulisy
vzal to pěkně od píky
už umí psát supliky

[matka]
Už jsem přivoněla

[otec]
A je to – úžasné?

[matka]
Ano, je!

[syn]
Lidé krásní
svět je plný básní
čím vám mohu vyhovět?

[sbor]
My chceme svět zastavět
rozbourat a zastavět

[syn]
Kdo vás ale utěší
až bude zem na kaši?

[sbor]
My se chceme pobavit
popravit a pobavit
ty nás chceš jen poplašit
naštvat nebo zastrašit

[syn]
Neumím k vám mluvit vaší řečí
Neumím se poklonit vašim bohům
Nedovedu se přetvařovat
Nemohu se stát jedním z vás

 

III

[ďábel z medu vstane z první řady a přijde na jeviště]
(parlando)
Už to nemohu vydržet
poslouchám tady ten pláč a lkaní
jsem snad z Klokánie že nerozumím?

[bas sólo]
Co máte na mysli? Tady jste na koncertě

[ďábel z medu]
Chci se taky radovat pane národní umrlče
a právě proto chci slyšet tu správnou muziku 
(ukáže kapele čtyři a začne zpívat)

Chce to brát život
lehce jako muzikál
život ten najdeš i v PETce
to není nápad zrovna vědce

K snídani si zatancuješ
z práce uděláš si fitko
pro jistotu rozešleš pár sívíček
kdyby ti snad někdo nalil vodu do svíček

Neb jsi jako motor co nemůže se dřít
ať dřou se blbci
ty budeš přece fit
a než zalehneš večer do peřin
tak seber pugét jiřin a taky Kateřin
sny jsou pak sladké
žádná farmaka
copak tě, synku, tohle neláká?

[bas sólo]
Chce to brát život
lehce jako muzikál?
Toť život v kostce

K snídani si zatancuji
a pak – 
ale vždyť to neumím!

[ďábel z medu]
To je teda případ – koukej (sáhne do kapely pro půvabnou členku, přitáhne ji na plac a začne s ní tancovat)

Chce to brát…

[oba]

…život
lehce jako muzikál
život je i v PETce
to není nápad vědce

K snídani si zatancuj
z práce udělej si fitko
pro jistotu rozešli pár sívíček
a všechno komentuj
a vystav sadu vtipných selfíček

[představuje se vokální, instrumentální a taneční sólo]

[bas sólo]

Něco na tom je 
jestli chci trochu být tak nemůžu se přece dřít
hlavně abych byl happy a vizuálně fit
a než večer zalehnu
tak to chce flirt a nebo farmaka
od firmy na sen 
co mě prostě naláká

Vy musíte být ďábel z medu
já takhle tančit nedovedu!

[ďábel z medu]

Ano jsem trochu ďábel
ale nevzdávej to, synku
k snídani Italku a večer Finku
život ber lehce
jako muzikál
et cetera
tak pa
teď snad už víš jak dál…!

(za zvuku vábniček odvádí dámu ze scény, ta se po chvilce vrátí a naznačuje, že ďábel z medu za nic nestojí a zasedne k nástroji)

 

 — — — — — — — — — 
(…následuje poslední část, jenže tu už jsem nenapsal)


Komentáře (0)


Komentovat





Povolené HTML značky: <b><i><br>Přidat nový komentář: