Anna Strejcová

(Seznam článků označených tímto štítkem)

Člověk jako vyražená houska versus pohled do básníkovy ledničky

Hudba, na rozdíl od řeči, se vnímá srdcem, básně citem. Proto je hudba i poezie obzvláště pozoru hodná. K tomu se vrátíme dopodrobna jindy. Proč to ale říkám? Protože srdce může vnímat i špatně, o citu nemluvě. Snadno by se řeklo, že na vině je tupost a faleš. Ale není to falešnými houskami? To je obzvlášť odvážné tvrzení, pro které jistě nenajdu obhajobu v rozumu. Hudba se moc, a poezie vůbec, žádného rozumu netýká. A kdy tedy vnímá srdce špatně? Na to je odpověď oklikou. Právě jsem na Radiožurnálu vyposlechl hodinový rozhovor s jistou Annou Strejcovou, která se se skupinou lidí rozhodla zachraňovat jídlo formou projektů, kampaní a sebemotivací, jak se to dnes mladí přičinliví lidé naučili. Jedna z kampaní se jmenuje "Jsem připraven", což ve mně vzbuzuje nelibé vzpomínky, ale budiž. Neboť tu jde celkem asi o dost. Světe, div se, v Evropě se vyhodí 20% potravin, aniž se vůbec dostanou do obchodů a z nich k nám! Kam jsme se to opět jednou dostali s naším rozumem? Týká se to nejen ovoce a zeleniny, která "je si sice rovna", ale v supermarketech evidentně "rovnější", rovněž také třeba špatně zapletených vánoček či chybně vyražených housek, kterým jinak nic není. Důvodů je mnoho, ale proč v tom hned hledat nějakou složitost? Je to chyba rozumu, citu i srdce, je to ztráta naší cti, moji milení...