Forma a obsah

(Seznam článků označených tímto štítkem)

Podle hlasa poznáš kosa

Když člověk studuje hudební nebo básnickou skladbu, učí se především vnímat, chápat a umět vystavět téma, formu, obsah a pointu. Každá hudební a básnická skladba, ba i improvizace, která dává smysl, je motivicky, tematicky, melodicky a rytmicky jasně, a nikoli nahodile, vystavěna. Jestliže se něco zdá být výtryskem ryzí a nerozborné fantazie, o to se více její autor stal mistrem v umění skladby. Například začátek Máje je formálně sonet. Hudba i báseň se skládá, tedy dává dohromady, nikoli píše, nebo vymýšlí – to by dobře ani nešlo. Člověk by seděl nad prázdným papírem a nevěděl, odkud začít a kam se vydat. Kdo je v této oblasti tužený, stane se velmi citlivým na formu a obsah jakéhokoliv sdělení, a to se promítá do celého jeho vnímání světa. Tak například mně už se nikdy nepodaří slyšet skladbu nebo báseň, aniž bych rovnou nechápal, jak byla složena. Nemohu se už hudbě nebo poezii tak bezbřeze oddat, být uchvácen mesaliancí Sepultury s Pavarottim, poněvadž pro mě to břehy vždycky má. Nedokážu si pustit hudbu jako „pozadí“ a při tom něco dělat, protože můj mozek ji začne vnímat, analyzovat, hledat v toku informací záchytné body, což znamená, že vypíchne hudbu naopak do popředí a dost často se mi pak z toho obsahu dělá také špatně. Nemůžu vůbec vystát puštěné rádio v restauraci, na sjezdovce, ve výtahu, na veřejném záchodě, zkrátka to je pro mě základní narušení formy a obsahu, významu sdělení. Vzpomínám si, jak přívrženci jisté církve přišli stávkovat před divadlo, kde jsme hráli muzikál Jesus Christ Superstar, protože jim to přišlo znevažující a nedivím se jim. Současně však neměli smysl pro umění. Chyba, protože divadlo je divadlo a ne skutečnost. A toto dílo dokázalo svou genialitou překonat rozpor, že muzikál jako forma asi jen těžko může zpracovat pašijový obsah. Viděli jsme, že může a oni zřejmě neviděli. Mám, i nemám to těžké. Ulehčeno to mám v tom, že nemusím přemýšlet nad mnohým sdělením, jak bylo myšleno. Vnímám jeho obsah a formu. Například mnohé komentáře jisté radiostanice poskytující komentáře, se liší od těch před půl stoletím jen v tom, že místo "sovětští vědci objevili", říká "americká strana poukazuje". Když je s formou a obsahem něco v nepořádku, hned mi v hlavě bliká červená kontrolka. A to nejvíce, když slyším mluvit politiky…